Historie ochotnického divadla v Čáslavi sahá až do roku 1841, kdy byl ve městě založen první ochotnický spolek. U jeho zrodu stál kněz Alois Ladislav Janota a prvními členy souboru byli převážně studenti a mladí řemeslníci z Čáslavi a okolních obcí. Soubor zkoušel a hrál v prostorách hostinského sálu U Kralevice. První uvedenou hrou byl Tylův Nalezenec.
V roce 1869 bylo slavnostně otevřeno Dusíkovo divadlo v Čáslavi. Ochotníci při něm uvedli veselohru Cesty veřejného mínění autora Františka Věnceslava Jeřábka, režisérem představení byl Leopold Želina.
Spolek za celou dobu svého působení v letech 1841 – 1986 odehrál stovky divadelních a operetních představení, jakož i hry kabaretní a loutkové. V jeho řadách se buď jako členové, nebo jako hosté objevily mnohé významné osobnosti českého divadelnictví, například Rudolf Pertold, Otýlie Sklenářová Malá, Jindřich Mošna, František Paclt, Vela Nigrinová, Marie Pospíšilová, Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec, Václav Vydra, Eduard Kohout, Jára Kohout nebo Jára Pospíšil (který býval čáslavským drogistickým učněm).
Na scénografii se mnohdy podíleli významní výtvarníci, jako například akademický malíř Alois Vraný, Tobias Mössner, autor opony a scénických dekorací Stavovského divadla, malíř Robert Holzer, který pro tři divadelní kusy maloval kulisy nebo Josef Svoboda, pozdější scénograf Národního divadla, který jako student UMPRUM s divadlem spolupracoval.
V režisérské roli se vystřídalo mnoho jmen: Leopold Želina, JUDr. František Daneš, František Mašín, Vojtěch Spudil, Karel Legelli, JUDr. Alois Koldinský, prof. Jan Kašpar, ing. Janda, Rudolf Berthold, architekt Josef Skřivánek a další.
Aktivita ochotnického divadelnictví v Čáslavi byla za svou dlouhou historii několikrát přerušena a v roce 1983 byla uvedena poslední hra, Balada z hadrů. V roce 1986 spolek zanikl.
V roce 2017 byla činnost spolku obnovena pod názvem Divadlo ATAKDÁL, z.s.